Jak velký pozemek potřebujeme…

Vzpomínám si, jak jsem před lety vytvořil pokus:  dva záhony z rozházených semen ředviček, mrkve, cibulky, salátu….smíchal jsem asi 7 druhů a už si nevzpomínám co to přesně bylo….a jak byl člověk překvapený, že jsem nebyl schopný „sníst“ ani jeden ze záhonů…..ředkvičky vyrazily jako první, pokryly půdu a za nimi vyrazily postupně další druhy….když jíme např. i zelenou část mladých ředkviček, nejsme schopni záhon sníst…..oba měly rozměr 7 x 0,7 m….v té době jsem byl skromný vitarián….takže především saláty a smoothie…..on toho člověk zase tak moc nepotřebuje…..

A jaký je rozměr pro pěstování potravin v současnosti?

Toto políčko je největší část, jeho rozměr je 25 x 7 metrů, tedy 175 m2…mimo cestiček je využité celé.

Na obrázku ze včerejšího dne je vidět vytváření „nárazníkového pásma“…o tom ale příště…..

Záhonky o rozměrech asi 7 x 0,7 metrů, celková plocha 15 x 8 metrů, tedy 120 m2……

Největší plocha záhonů…..podobná část je ještě za fotografem… .)) …..rozměr 30 x 8 metrů, tedy 240 m2. Ovšem tady je volná plocha mezi záhonky dost velká, protože půdu tady připravuji, jak už jsem psal, na zvětralé rule a ještě bude nějaký čas trvat, než nový kompost a mulčování, vytvoří záhonkoviště celé k využití. Celkem je to tedy plocha velká 535 m2.

Budu se snažit v průběhu roku o rozumné sledování celkového poměru vlastních potravin a potravin koupených. Z hlediska typologie nejsem zase tak velký melancholik, abych si i v minulosti tvořil  podrobné tabulky a počítal každý nákup. Od 05/2021 ale budu evidovat každou „cizí“ potravinu a osobně si myslím, že poměr 80:20 se ještě zvýší….nebudu evidovat nákupy, ale „cizí“ potraviny, které použiji během dne v jídle. Důvodem je to, že manželka také samozřejmě využívá potraviny ze zahrady a tak sledovat nákup cizích potravin by byl složitější, protože má podíl koupených potravin vyšší než já. Za období 1-4/2021 byl poměr 80:20 splněn zcela určitě…..spíše 90:10….za toto období sleduji jídlo podrobněji a z koupených potravin jsem použil jen Karob, hrách, Lněný olej a semínka, slunečnicové semínko, plátky kokosu, zeleninu /většinou půl oytlíku mražené/, med, koření, sůl…… a pár drobností, kdy spíše likviduji dřívější zásoby a potraviny které by mi bylo líto vyhodit a tak je ještě postupně zužitkuji…..

Další kapitolou je to, že asi po 20 letech vegetariánství /včetně dvou let vitariánství a asi 12-14 let veganství/ žijí na pozemku první rok i slepice a bude třeba započítat do „cizích“ potravin i část vajec, protože slepice nejsou úplně soběstačné a používáme pro ně i nakoupené obilí….a také je třeba započíst i část pozemku s trávou, která je třeba na vytváření kompostu a samotná plocha pro komposty….ovšem biomateriál se dá sehnat i bez vlastnictví pozemku a lidé se ho rádi „zbaví“…..

Počítali jsme nyní jen plochu pro zeleninu, brambory, kukuřici, fazole, dýně……..další a ne malou částí potravinové soběstačnosti jsou stromy a keře, tady každý rok záleží především na začátku května, zda květy vydrží poslední mrazíky…..ke stromům se vrátíme později…..

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *