Když člověk nabere v supermarketu brambory, dá je do igelitového pytlíku a na váhu, jsou umyté a čisté, jako by byly právě vyrobeny na běžícím pásu fabriky…..pokaždé, když je sleduji, jestli už nezačnou po zasázení vykukovat jejich zelené lístečky z hlíny, když čekám, kdy je přihrnu…..když vidím jak kvetou a představuji si nepřetržitý zázrak tvoření nových hlíz pod dekou půdy….uvědomuji si zároveň, kolik milionů životů zachránily od smrti hladem, od té doby, kdy se před 5 000 lety vydaly z Peru na cestu kolem světa…..obyčejné brambory, které považujeme za naprosto samozřejmou součást našeho jídelníčku…..obyčejnou věc, které pod slupkou plnou vitamínů, skrývá duši předávájící energii člověku od říše Inků a Aztéků…..děkujeme!……