Všichni jsme jeden organismus…
…..ano, všichni jsme jeden organismus….to, že vnímáme konec ruky a pak teprve začíná ruka, nebo tělo druhého člověka….nebo začíná voda….jahoda…skříň….strom…..to je jen náš úhel pohledu…..když někomu ubližujeme, ubližujeme sami sobě….když někomu pomáháme, pomáháme sami sobě……
MOC si vážím toho, že videa v Potravinové soběstačnosti mají dohromady už přes 500 000 shlédnutí, stejně jako si vážím všech příspěvků pod videi…a v nich všech sdílení vlastních zkušeností…..samozřejmě, všichni nebudeme pracovat na tom, abychom byli více svobodnější a zdravější…..ale nemluvíme tu o výjimkách, mluvíme tu o většině, která se zajímá o to, co opravdu jí za potraviny, co obsahují, jakou mají opravdovou hodnotu ……a jaké potraviny si můžeme vypěstovat…..a s tím souvisí všechna mentální, finanční, nebo i potravinová svoboda…..
Videa jsou trochu časosběrná….tak jak se Příroda mění během celého roku……
2 komentáře
Petra
Milý Bedřichu ( budu Ti hned tykat, snad Tě to neurazí) ,
teprve 24 hodin sleduji Tvůj blog, videí jsem viděla pár a článků četla zatím nemnoho. Už ale vím jistě, že jsem tady u Tebe správně. Našla jsem část sebe co mi chyběla a jak krásně píšeš…všichni jsme jeden organismus…jsem i já částí Tebe. Taky vím jistě, že jsem Ti nechyběla :-), ale to mi vůbec nevadí. Když Ti na paži naroste nový chloupek taky ho přijmes do rodiny těch ostatních. Tak i já se vtírám do Tvého/našeho organismu.
Mluvíš o tom, že není malých zahrad, jen malých cílů. To je i moje přesvědčení, samosebou mě ho vnutila moje situace, kdy nemám možnost realizovat vše právě z důvodu malých rozměrů kolem sebe, ale rok od roku zjišťuji, kolik se toho na těch pár metrů dvorečku vejde. Začínala jsem růžemi, je jich tady asi 30. Pěstovat zelenimu a ovoce mi připadalo jako scifi. No po třech letech mám 8 vyvýšených záhonů, všechny na betonovém podloží dvorku, ale ta radost z každé drobné maliny, borůvky, jahody, mrkvičky, celeru, pórku(ten pěstuji v nádobách-postupně ho přihrnuji a tak má při sklizni bílou část asi 30cm dlouhou) a dalších darů přirody. Miluji bylinky a tak i těch je tu pár. Chci Ti tedy znovu a znovu děkovat, žes mě přijal do svého organismu a také za sdílení svého nitra a zkušeností a své krásné duše. Přeji Ti hlavně zdraví, štěstí a lásku, toho není nikdy dost. Děkuji.
Petra
Bedřich Němec
Milá Petru, děkuji Ti že jsem Tvojí součástí……Tvých slov…Tvého srdce….Tvé zahrady…..Tvých 8 vyvýšených záhonů….je mi u Tebe dobře….když leží má hlava v Tvých rukách, cítím jak hřeješ……Děkuji…..